CO JE NEROVNÉ ODMĚŇOVÁNÍ A JAK SE POČÍTÁ
Abychom mohli míru nerovnosti v odměňování srozumitelně vyjádřit, využíváme ukazatel, který se nazývá GENDER PAY GAP (GPG).
Gender pay gap (GPG) je ukazatel, který stanovuje hodnotu rozdílů v odměňování žen a mužů. Nemá jednotný způsob měření. Není-li uvedeno jinak, GPG je stanoven jako procentuální rozdíl mezi průměrným hodinovým hrubým výdělkem zaměstnaných mužů a žen (takto je často používán na úrovni EU, jako hlavní indikátor nerovného odměňování žen a mužů sloužící k mezinárodnímu srovnání). K výpočtu lze dospět následujícím způsobem:
GPG = 100%
*
HVM - HVŽ
HVM
HVM / hrubý výdělek mužů
HVŽ / hrubý výdělek žen
Aktuální hodnotu GPG každým rokem zveřejňuje Eurostat a Český statistický úřad. To nám umožňuje nejen přesně určit skutečnou výši rozdílů v odměňování žen a mužů v naší zemi, ale i zjistit, jak na tom jsme ve srovnání s ostatními státy celého světa.
Spočítat dnes dokážeme i tzv. očištěný GPG, jehož hodnota vyjadřuje rozdíl v příjmech žen a mužů na srovnatelné pozici, ve srovnatelném věku a se srovnatelným vzděláním nebo délkou praxe. Dokážeme tak přesněji stanovit, jak velkou část GPG představuje přímo samotná diskriminace.
CO TO JE OČIŠTĚNÝ GAP
Máme k dispozici metody (nejčastěji na bázi regresní analýzy), které nám umožňují určit, jak velkou část celkové hodnoty rozdílu ve výdělku je možné vysvětlit dílčími faktory, jakými jsou například odvětví, velikost podniku, plný/částečný úvazek, délka praxe, věk nebo vzdělání.
Očištěný rozdíl ve výdělku pak představuje hodnotu, která zbyde, když si odmyslíme výše uvedené faktory. Takto očištěný rozdíl tedy můžeme přičíst efektu pohlaví. Tato „nevysvětlená“ část celkového rozdílu může odkazovat i k přímé diskriminaci na základě pohlaví.
Aktuálním stavu a vývoji v oblasti nerovného odměňování žen a mužů v ČR se věnuje naše studie Co víme o rozdílech ve výdělcích žen a mužů.
KTERÉ FAKTORY MOHOU ZPŮSOBOVAT ROZDÍLY V ODMĚŇOVÁNÍ
Přímá diskriminace
Přímá diskriminace žen na trhu práce označuje takové jednání, které ženy zjevně znevýhodňuje oproti mužům ve srovnatelné situaci. Je to nižší mzda za stejnou práci (nebo práci stejné hodnoty), stejně jako odmítání matek při náborech nebo kladení diskriminačních otázek při pohovorech, týkajících se např. zakládání rodiny apod.
Nepřímá diskriminace
Nepřímá diskriminace označuje situaci, kdy jsou kritéria nebo praxe nastaveny vzhledem k oběma skupinám zdánlivě neutrálně, fakticky ovšem dochází ke znevýhodnění. Může to být např. poskytování firemních benefitů pouze zaměstnancům na plný úvazek. Pokud většina žen v dané firmě pracuje na částečný úvazek, na benefity nedosáhne.
Horizontální segregace
Horizontální segregace vyjadřuje zastoupení žen v odvětvích, ve kterých je nižší úroveň platů/mezd, například ve zdravotnictví, vzdělávání, administrativě. V Česku pracuje v těchto odvětvích kolem 80 % žen. Nižší ohodnocení je dáno mimo jiné nesprávným předpokladem, že dovednosti potřebné pro „ženská“ povolání jsou přirozeně dané, není potřeba se je učit, typicky u pečujících profesí, a proto jsou hodnoceny hůře než „mužské“ dovednosti, které je třeba si osvojit.
Skleněný výtah
Ve feminizovaných oborech se projevuje i tzv. fenomén skleněného výtahu, kdy se muži setkávají se strukturálním zvýhodněním, které jim umožňuje rychlý kariérní růst spojený s růstem platů/mezd.
Vertikální segregace
Vertikální segregace označuje slabší zastoupení žen ve vedoucích a rozhodovacích pozicích. Typickým příkladem je oblast soudnictví, kde ženy převažují na soudech nižší instance, jejich počet k vyšší instanci se rapidně snižuje (okresní soudy 67 % soudkyň vs. Nejvyšší soud 17 % soudkyň). Ženy v ČR nejsou zastoupeny v téměř žádných rozhodovacích pozicích jak v politice, tak v ekonomice, vědě, médiích i ve sportu. Na vedoucích pozicích v roce XX nacházelo XX % žen.
Skleněný strop
Skleněný́ strop je neviditelný systém překážek, který ženám znemožňuje přístup do vyšších pozic. Příkladem může být to, že důležitá rozhodování často probíhají neformálně mimo pracovní dobu, kdy ženy pečují o rodinu a nemohou se jich tedy účastnit. Mentální překážky bývají i na straně žen. Často samy nechtějí do vyšších pozic z obavy, že jejich výkony a názory budou jejich mužští kolegové podceňovat.
Péče o domácnost a rodinu
Ženy tráví neplacenou péčí o domácnost a její členy více času než muži. Ačkoli se zvyšuje podíl lidí, kteří si myslí, že by mělo docházet k dělbě práce, v praxi stále platí model žena/kuchařka/uklízečka vs. muž živitel/opravář. K práci v domácnosti přitom patří nejen veškeré praktické úkony spojené s jejím chodem, ale i mentální zátěž, tedy organizování a plánování, a emoční práce, tedy upozaďování svých potřeb a pocitů před potřebami ostatních.
Genderové stereotypy
Ženám se často přisuzují rozdílné vlastnosti, schopnosti a společenské role pouze na základě jejich pohlaví, například: ženy jsou submisivní, empatické, rozené pečovatelky, muži naopak soutěživí, ambiciózní, mají lepší technické uvažování. Genderové stereotypy ve výchově pak motivují dívky k uplatnění v podhodnocených oborech, jako je zdravotnictví nebo vzdělávání, muže naopak k technickým oborům.
Věděli
jste,
že...
V roce 2022 činila průměrná výše rozdílu ve výdělku mezi muži a ženami v České republice 17, 7 %.
Chcete zjistit, s jakými nerovnostmi se na pracovním trhu potýkáme? Nebo si ověřit, že ve své firmě odměňujete spravedlivě? Obraťte se na nás.
Praktický nástroj, pomocí kterého si zaměstnaní snadno spočítají, jaký je pro jejich pozici průměrný výdělek a jak vysoký je rozdíl v nerovnosti mezi výdělky mužů a žen. Kalkulačka pracuje s údaji, jako je profese, věk, vzdělání nebo region.
