Search
Close this search box.

Jarní den rovného odměňování znamená 65 dní práce žen „zadarmo“

Jarní den rovného odměňování znamená 65 dní práce žen „zadarmo“

Letošní jarní den rovného odměňování připadá na 6. březen. Toto datum symbolicky vyjadřuje, ženy musí za rok odpracovat o 65 dní víc, aby si v průměru vydělaly tutéž částku jako muži. Podívejme se na poslední dostupná data Českého statistického úřadu za rok 2022 blíže popisující situaci žen na českém trhu práce a na souvislosti, které za daty stojí. 

Celkový průměrný rozdíl v odměňování v roce 2022 představoval číslo 17,74 %. Po letech snižování gender pay gap (GPG) – v roce 2021 dosáhl zatím nejnižší úrovně 15 % – tak dochází k opětovnému nárůstu. Kroky ke snížení totiž nebyly systémové, ale jednorázové. Krátkodobě na průměr výdělků žen zapůsobily mimořádné odměny v době covidu, zvyšování tarifních pásem u některých feminizovaných profesí, zvláště ve školství, a zvyšování minimální mzdy.

Při bližším porovnání výdělků žen a mužů ve srovnatelné kategorii zaměstnání najdeme nejvyšší rozdíly v kategorii řídících pracovníků a zákonodárců, kde muži převažují nejen početně, ale i svým výdělkem; rozdíl v mediánovém příjmu za rok 2022 činí více než 16 000 Kč¹ měsíčně. Následuje kategorie specialistů a specialistek, kam patří i lékařské pozice a vyučující, kde naopak početně převažují ženy, ale rozdíl ve výdělku dosahuje 11 940 Kč v neprospěch žen. Specifickým případem jsou ozbrojené síly, obor s drtivou převahou mužů na nižších pozicích, a naopak žen na vysokých pozicích. Zde si ženy průměrně vydělaly o 3 656 Kč více než jejich kolegové. Tento obor představuje výjimku potvrzující pravidlo a zároveň jediné odvětví, ve kterém byly průměrné výdělky žen vyšší než výdělky mužů.

Ze statistik přitom vyplývá, že ženy sice v průměru vydělávaly méně než muži, ve srovnání s nimi ale dosahovaly vyššího vzdělání. I přesto, že v České republice častěji úspěšně dokončí terciární vzdělání (o 6 % více než muži), nezajistí jim bohužel lepší odměnu. Naopak. Mezi vysokoškolsky vzdělanými ženami a muži jsou nůžky v odměňování rozevřené zdaleka nejvíc (25 %)

Rozdíl mezi výdělky mužů a žen se též výrazně proměňuje s věkem. Nejvyšší je mezi 45-49 lety, kdy dosahuje 23,7 %, v mediánové mzdě činí 7 531 Kč měsíčně. Jedná se o věkové kategorie, kdy se ženy často vracejí po rodičovské pauze zpátky na trh práce a vzhledem k péči o děti a domácnost, která větší měrou leží právě na nich, potřebují volit pracovní strategie umožňující především větší flexibilitu, to znamená možnost práce z domova a další hybridní modely včetně zkrácených úvazků. Pomocí je v tomto ohledu od minulého roku sleva na pojistném za zkrácené úvazky ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců. Je určena pro osoby, kterým jejich životní situace nedovoluje pracovat na plný úvazek, mezi něž patří i rodiče malých dětí. Od začátku platnosti slevy vzniklo nově 22,6 tisíc zkrácených úvazků.

Ministerstvo prostřednictvím projektu Rovná odměna dále poskytuje řadu pomocných nástrojů pro lepší kulturu a transparentnost odměňování, jako například právní poradenství pro vyjasnění konkrétních situací odměňování, analytické nástroje pro měření vnitřního gender pay gapu firem, poradenství pro správné nastavení kritérií odměňování, a kalkulačku průměrných výdělků z reálných dat podle jemných osobných kritérií jako je kraj, věk, odvětví, a pozice. “Všechny tyto nástroje podporují trh práce v tom, aby se nábor i průběh zaměstnávání oprostil od stereotypu, že ženám stačí menší výdělek. Je třeba neustále edukovat, že právo jasně ukotvuje princip rovné odměny za stejnou práci a práci stejné hodnoty. Nerovné odměňování ovšem nemusí být ze strany zaměstnavatele vždy záměrné,“ uvádí Lenka Simerská, hlavní gestorka projektu Rovná odměna, který provádí analýzy odměňování firem a institucí HR nástrojem Logib.Stále více z nich má zájem aktivně zjistit, zda mají férově nastavené odměňování žen a mužů. Umožňuje jim to efektivněji využít a rozvinout karierní potenciál lidí,“ dodává. 

Trend transparentnosti podpoří i nová směrnice EU o transparentním odměňování[1], která určité principy v odměňování zavádí jako povinnost. Jedná se především o reporting základních údajů o rozdílech pro zaměstnavatele s více než 100 zaměstnanými a principy pro individuální dotazování zaměstnanců na výši odměňování ve své kategorii pozic.

Zda se český trh práce vydal po roce 2022 příznivým směrem, bude zřejmé až z nové Struktury mezd zaměstnanců, která bude uveřejněna 23. května 2024. Doufejme, že trend bude pozitivnější než právě zveřejněné evropské meziroční srovnání dat o odměňování žen a mužů Eurostatu za roky 2021 a 2022, kde Česko zaznamenalo nárůst v ukazateli průměrného rozdílu odměňování žen a mužů z 15 na 17.9 %. 

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování