Do konce roku pracují české ženy symbolicky zadarmo. Mnohé firmy a instituce ale už samy hledají cestu, jak z rozdílů odměňování ven
Podzimní Den rovného odměňování v České republice, který letos připadá na 27. října, rozhodně není důvodem k oslavám. Od tohoto data do konce roku totiž ženy pracují „zadarmo“, aby dorovnaly rozdíl v odměňování v porovnání se svými mužskými protějšky. Jedním z faktorů, které nejvíc rozevírají nůžky mezi jejich příjmy, je i péče o rodinu.
Příjmová nerovnost mezi muži a ženami připraví české domácnosti ročně o desítky tisíc. Za rok 2022 činil dle Českého statistického úřadu průměrný rozdíl v odměňování mužů a žen v ČR 17,7 %, v absolutních číslech se průměrně jedná o částku 8 378 Kč měsíčně, tedy 100 536 korun za rok. Tyto peníze nechybí jen v peněženkách konkrétních žen, ale i v celé ekonomice. Česko se přitom řadí dlouhodobě k zemím s největší nerovností.
„Pro pozitivní změnu však není ani tak důležité sledovat tato průměrná souhrnná čísla, ale vše, co se skrývá za nimi,“ říká Lenka Simerská, hlavní gestorka projektu Rovná odměna.
„Abychom se posunuli, je potřeba, aby si zaměstnavatelé rozdíly v odměňování interně sledovali a kladli si otázky, jak k nim v jejich konkrétních případech dochází. Stagnují vám ženy po rodičovské na mzdové úrovni, ze které odcházely? Máte ve vedení pouze muže? Chybí v místě předškolní zařízení? Jsou ženy podhodnocené na pozicích stejné práce a práce stejné hodnoty, protože si v minulosti při nástupu řekly o méně? Je lidem jasné, jak a za co jsou odměňovaní? Odpovědi na tyto a další cílené otázky přinesou vysvětlení a také řešení,“ vysvětluje Simerská.
Mnohé firmy se cestou řešení již vydaly, stanovily si interní cíle pro dorovnání rozdílů v odměňování a hledají cesty, jak konkrétně u nich cíle mohou naplnit. Základem je situaci nejdříve kvalitně změřit. Pro příklady nemusíme chodit daleko, protože v rámci projektu Rovná odměna už pilotního testování nástroje Logib využilo přes 30 zaměstnavatelů a další jsou v procesu. Byly mezi nimi například společnosti jako řetězec velkoobchodních prodejen Makro či Skupina ČEZ, IKEA a další.
Kde a kdy vznikají největší rozdíly
Na úrovni celé ekonomiky jsou nejvyšší rozdíly ve výdělcích žen a mužů v bankovnictví a peněžnictví. Dlouhodobě velmi vysoké rozdíly přetrvávají i v dalších odvětvích – v průmyslu a zejména ve zdravotních a sociálních službách, kde jsou hodnoty vyšší, než je republikový průměr; pohybují se dokonce i nad 20 %. Co mají všechny obory společné je prohloubení rozdílů ve věkové kategorii, kdy jsou primárně ženy nejvíce zatížené péčí o malé děti nebo se vrací na trh práce po rodičovské.
Jak ukázat nerovnost v odměňování na úrovni dat?
Souvislosti odměňování a rodičovství se věnoval panel projektu Rovná odměna na letošním Fóru rodinné politiky, které se zaměřilo na problematiku neformální péče. Statistička projektu pro nástroje rovného odměňování Kristýna Pospíšilová, která je zároveň vědeckou pracovnicí Sociologického ústavu AV, na něm představila způsoby, kterými lze sledovat vztah rodičovství a výše výdělku, aby znevýhodnění v odměňování pečujících nebylo jen pouhou „dojmologií“, ale dalo se ukázat na datech.
Pro analýzu rozdílů v odměňování na českém trhu práce používá projekt Rovná odměna Informační systém o průměrném výdělku (ISPV). ISPV sice neobsahuje údaje o rodičovství, ty lze však z dat vyčíst nepřímo, když se zaměříme na jednotlivé věkové skupiny. „Stanovili jsme si dělicí linii 35 let a více, kdy se ženy a muži vrací z mateřské/rodičovské na trh práce a pečují o malé děti. Když se díváme na rozdíly v odměňování v jednotlivých věkových kategoriích, vidíme, že jsou největší právě v kategorii 35+, a to v platové i v mzdové sféře. Jasně z toho tedy vyplývá souvislost mezi péčí a propadem příjmů u žen,“ říká Pospíšilová.
Rozdíly v odměňování nejsou vždy úmyslné
Nerovné odměňování nemusí být ze strany zaměstnavatele vždy záměrné. Pospíšilová se v rámci projektu Rovná odměna věnuje adaptaci švýcarského HR nástroje Logib, který slouží k odhalení nerovností u zaměstnavatelů, a sama se analýz odměňování účastní. „Často docházíme k tomu, že si zaměstnavatelé nejsou neférového odměňování vůbec vědomi. Naštěstí se situace mění a některé firmy a instituce samy aktivně zjišťují, zda mají odměňování žen a mužů správně nastavené,“ dodává.
Audity jako unikátní příležitost pro zaměstnavatele
Panel projektu Rovná odměna na Fóru rodinné politiky přivítal hosty z řad zaměstnavatelů, kteří již analýzou Logibem prošli. O své zkušenosti se podělily Senior HR Specialist of Diversity and Inclusion Zuzana Hochelová z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, vedoucí projektů a podpory výzkumu Lucie Božková z Ústavu mezinárodních vztahů a Head of HR Andrea Dvořákováz výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. „Snažíme se být férový zaměstnavatel, ale něco nám může uniknout, a podle výsledků analýzy také uniká, protože nemáme odstup. Chceme s výsledkem analýzy Logibem dále pracovat a podívat se detailněji na rozložení pozic a rozmezí mezd, jak v administrativě, tak ve výzkumu. Do procesu chceme zaangažovat i vedení, abychom urychlili narovnání rozdílů,“ plánuje Dvořáková.
„Audit a nástroj Logib byl v roce 2019 skvělým startem pro evaluaci, tedy pro zjištění, jak jsme jako instituce na tom. Logib vnímáme jako skvělý odpich. Statistiky a výsledky Logib nás inspirovaly k přenastavení způsobu odměňování a hodnocení u administrativních pozic. Vytvořili jsme nové směrnice a metodiky k odměňování a hodnocení. V současné chvíli pracujeme na automatizaci sběru dat tak, aby dodání podkladů pro Logib nebylo administrativně nijak náročné a mohli jsme obdobné statistiky provádět pravidelně,“ doplnila Lucie Božková.
Projekt Rovná odměna, který se dlouhodobě zaměřuje na hlubší porozumění problematiky nerovného odměňování ze strany zaměstnavatelů, podniká v této oblasti další kroky. Odborná garantka pro metodiky rovného odměňování Petra Sofie Haken je nastínila na Fóru rodinné politiky: „Příští rok chystáme mnohem větší ponor do dat, připravili jsme standard auditu rovného odměňování pro firmy i veřejnou správu. Součástí auditu bude nejen analýza Logibem, ale i balíček dalších služeb, které umožní zaměstnavateli vytvořit si na své odměňování celostní náhled. Patří sem dotazníková šetření, analýza vnitřních směrnic nebo rozhovory s vedoucími osobami na HR. Je to unikátní příležitost podívat se na zaměstnaneckou populaci z jiné perspektivy a nastavit si odměňování.“
Nerovnost odměňování mužů a žen je komplexní problém, který vyžaduje práci na všech úrovních, tedy i práci na systémové změně. Velký posun představuje Akční plán rovného odměňování žen a mužů 2023–2026, který schválila vláda ČR na konci prosince roku 2022 a vůbec poprvé se tím zavázala řešit gender pay gap v samostatném dokumentu. „Při tvorbě akčního plánu jsme vycházeli z teoretických i praktických poznatků ohledně nerovností v odměňování za předchozích sedm let. Do opatření jsme zakotvili jak zkoumání příčin vzniku nerovností v příjmech mužů a žen a detailní práci se získanými daty, tak praktickou spolupráci se zaměstnavateli. To vše by mělo vést k větší transparentnosti v systémech odměňování,“ uvádí Lada Wichterlová, odborná garantka pro inspektoráty práce z projektu Rovná odměna, která řídila proces přípravy dokumentu.
Pokud máte zájem o zapojení do auditů a analýzy rovného odměňování, napište nám na: logib@mpsv.cz.
