Ve dnech 16.–17. září 2024 proběhl v Praze první ročník Fóra rovnosti žen a mužů, konference zaměřené na genderovou rovnost v České republice. Dvoudenní nabitý program se zabýval rolí mužů v prosazování genderové rovnosti, postavením žen v politice, v rozhodovacích pozicích či ve sportu nebo ekonomickým růstem a mnoha dalšími tématy.
Naplněné atrium Gram Prague přivítala Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva, která vyjádřila podporu lidem zasaženým povodněmi a zdůraznila potřebu vytrvat v úsilí o překonávání stávajících výzev v oblasti rovnosti žen a mužů.
Hned na prvním panelu konference nazvaném „Ranní talk s Ginou“ britská neurobioložka a feministka Gina Rippon, autorka knihy „The Gendered Brain“, zpochybnila tradiční představu o fungování mužských a ženských mozků. Kritizovala zneužívání neurovědeckého výzkumu k podpoře genderových stereotypů a vysvětila, proč diverzita k dosažení rovnosti sama o sobě nestačí, ale je třeba inkluze.
Předsedkyně České ženské lobby Eva Lukešová v následujícím panelu „Genderová rovnost: Co si myslí česká společnost?“ upozornila na nutnost podpory genderové rovnosti v regionech mimo větší města, a to nejen v oblasti ekonomické rovnosti. Uvedla, že dotace z Úřadu vlády ČR směřují především do Prahy a Brna, jako například aktuální pražská kampaň týkající se obtěžování v MHD, a osvětové kampaně se v dalších regionech opomíjejí. Dále sdělila, že po odmítnutí ratifikace tzv. Istanbulské úmluvy se Česká ženská lobby zaměří na prosazování směrnice EU o potírání násilí na ženách.
V rámci panelu „Muži a genderová rovnost: Polovina úspěchu“ klinický psycholog a výzkumník Henning Mohaupt z norské organizace Alternative to Violence odůvodnil potřebu kulturní změny, která povede k tomu, že muži budou více cenit péči o závislé členy rodiny. Podle norského experta je to jednou z cest k prevenci domácího násilí. Poslanec Michal Zuna navrhl zavedení nepřenositelné části rodičovské pro druhého rodiče jako řešení, které by mohlo odstranit některé legislativní a ekonomické bariéry pro muže.
Panel „Ekonomická síla rovnosti: Jak ji využívat?“ byl věnovaný otázce ekonomického potenciálu, který se otevírá odstraněním genderových nerovností, jak ukazuje řada odborných studií. Podle přítomné analytičky OECD Valentiny Patrini existuje pozitivní vztah mezi genderovou rovností a HDP na obyvatele. Podle jejích odhadů by vyrovnání zaměstnanosti mezi muži a ženami mohlo zvýšit HDP o 9 %. Dále padlo, že firmy řízené ženami jsou dle Mezinárodního měnového fondu ziskovější a větší genderová vyváženost v bankovních radách přináší finanční stabilitu. Přesto se ekonomické aspekty genderové rovnosti v diskusích objevují spíše okrajově, ačkoliv podpora rovnosti má jednoznačné hospodářské výhody.
Druhý den konference přišla na řadu diskuze „Genderová expertíza: Od vzdělávání přes pracovní trh až po klimatickou změnu“ uspořádaná ve spolupráci s Genderovou expertní komorou, kterou moderovala gestorka projektu Rovná odměna Lenka Simerská. Mluvčí reprezentovali vybrané oblasti, do kterých se propisuje genderová expertíza, od univerzitního vzdělávání a práce ministerstev až po klimatické změny a mezinárodní diplomacii.
Děkan Fakulty architektury ČVUT Dalibor Hlaváček uvedl příklad toho, jak Fakulta architektury ČVUT za poslední dva roky uplatnila genderovou expertízu a jaké překážky stály v cestě k větší rovnosti žen a mužů. Romana Jungwirth Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky upozornila na důsledky klimatických změn, které mají odlišný dopad na muže a ženy. Posluchače a posluchačky zaujal fakt, že vlivem veder umírá čtyřnásobně více žen než mužů. Vyplývá to z výzkumů, které berou v potaz genderový aspekt této problematiky. Díky tomuto přístupu lze implementovat klimatické politiky tak, aby byly inkluzivní a účinně reagovaly na potřeby všech skupin ve společnosti.
Martina Štěpánková, vrchní ředitelka sekce EU fondů a mezinárodní spolupráce Ministerstva práce a sociálních věcí, dále vyzvala k tomu, aby se o genderové expertíze mluvilo srozumitelně a konkrétně, zatímco Lucie Viktorinová z Ministerstva školství vyzdvihla význam osobních vztahů a vysvětlování v práci koordinátorů a koordinátorek rovnosti. Diskutující se shodli, že genderová expertíza musí být aplikována plošně a průřezově, což se již děje u EU fondů, které díky tomu efektivně reagují na potřeby trhu práce. Martina Štěpánková uvedla, že dobrým příkladem je problematika transparentnosti odměňování a snižování gender pay gapu, na které se zaměřuje projekt Rovná odměna.
Lenka Simerská upozornila na nedostatečnou genderovou expertízu v nastavení Fondu spravedlivé transformace ve strukturálně postižených regionech, konkrétně v kraji Ústeckém, a na závěr vyjádřila přání, aby Genderová expertní komora měla dostatek kapacit na své poslání. „Genderová expertíza je zásadním nástrojem pro pochopení reálných dopadů politik a opatření na životy žen i mužů. Naším cílem je, aby byla tato perspektiva přítomna ve všech oblastech – od školství po klimatickou politiku – a aby její aplikace pomohla k vytvoření spravedlivější společnosti,“ doplnila Vanda Černohorská, předsedkyně komory a socioložka z oddělení NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.
V průběhu fóra byla diskutována i další témata, včetně umělé inteligence a postavení žen v ICT, kde Česko zaostává v podílu žen v těchto oborech. Rovněž se hovořilo o problematice zastoupení žen v komunální politice a o významu rovného zastoupení pro přívětivější veřejný prostor. Tématem konference byly také podmínky žen ve sportu a v mediálním světě. V oblasti sportu padly návrhy na podporu bezpečného a férového sportovního prostředí, včetně etických kodexů.
Na závěr konference se odehrál slavnostní podpis Charty proti domácímu násilí jedenácti přítomnými institucemi, což je významný krok v prevenci a podpoře obětí. Vznik dokumentu iniciovalo v roce 2023 ROSA centrum pro ženy s Nadací Vodafone a společností IKEA.
První ročník konference Fórum rovnosti žen a mužů přinesl důležité podněty a inspiraci pro tvorbu budoucích politik a opatření v oblasti genderové rovnosti, posílil dialog mezi státním a občanským sektorem i byznysovým prostředím a otevřel cestu pro další spolupráci a pokrok v této významné oblasti.
