Letní prázdniny jsou pro děti obdobím dobrodružství a volnosti. Pro rodiče však představují každoroční test organizačních schopností: jak skloubit práci, péči o děti a rodinný rozpočet během dvou měsíců volna? Bez pomoci prarodičů nebo jiných forem organizované péče se prázdniny stávají značnou logistickou výzvou.
Jak je to jinde ve světě?
České letní prázdniny trvají přibližně devět týdnů, tedy asi 45 pracovních dnů. Během nich jsou školy zavřené a rodiče hledají způsoby, jak zajistit dětem program. A nejsou v tom sami. Podobně dlouhé prázdniny si užívají i děti v Polsku či Rakousku. Ve Španělsku trvají letní prázdniny o něco déle, přibližně 10 až 11 týdnů. V Norsku jsou školy zavřené zhruba osm týdnů, ve Walesu jen šest týdnů. Na opačném konci spektra stojí Bulharsko, kde mají děti volno až patnáct týdnů¹. Zajímavé jsou i debaty z Itálie, kde matky zahájily veřejnou petici za zkrácení tří měsíců prázdnin, které označují za neúnosné.
Prázdninovými animátorkami jsou hlavně matky
Delší prázdniny znamenají větší tlak na sladění práce a péče o děti. Průměrných 20 dní dovolené, na kterou mají rodiče nárok, pokryje jen část prázdnin, ani ne jejich polovinu. Rodiče proto kombinují různé varianty: letní tábory, příměstské tábory, které děti zabaví přes den, ale večer je vracejí domů, a stále častěji také placené hlídání či sdílenou péči mezi rodinami. V některých městech bývají v létě otevřené také mateřské školy, většinou však v omezeném režimu a s omezenou kapacitou. Stěžejní roli stále hrají prarodiče, jejichž pomoc je pro mnoho rodin nenahraditelná.
„Během prázdnin si vyberu téměř veškerou dovolenou, aby děti nebyly samy. Manžel si tolik volna najednou většinou nemůže vzát,“ popisuje třiatřicetiletá Jana, maminka dvou školáků. „Část léta pak tráví u babičky a zbytek vykrýváme tábory.“ Janin příběh není výjimkou a ukazuje, jak nerovnoměrně je péče o děti v českých rodinách rozdělená.
Prázdniny jako genderové téma
Dlouhé prázdniny představují velkou zátěž hlavně pro ženy, které v Česku stále nesou většinu péče o děti. Často proto volí zkrácené úvazky či flexibilní formy práce. Ty sice pomáhají sladit pracovní a rodinný život, ale podle analýz zároveň zvyšují nejistotu zaměstnání a prohlubují genderové nerovnosti – včetně rozdílů v platech. Ženy tím ztrácejí nejen kariérní příležitosti, ale i část příjmů, což je jeden z důvodů, proč vydělávají v průměru o téměř pětinu méně než muži2.
Co by rodičům pomohlo?
Rodiče v průzkumech3 nejčastěji zmiňují, že by jim ulehčilo delší placené volno, speciální dny navíc určené přímo pro rodiče školáků nebo možnost využít prázdninový provoz školek. „Je potřeba více dovolené pro rodiče dětí vzhledem k velkému počtu prázdninových dní a ředitelského volna. Dvacet dní nestačí na pokrytí, to si umí spočítat i méně zdatný člověk,“ říká jedna z dotázaných matek. Další dodává: „Prázdninový provoz ve školkách, případně příspěvek na tábory, nebo týden placené dovolené navíc k té stávající.“ Nechybí ani požadavky na finanční příspěvky na tábory či jiné aktivity: „Ceny příměstských a pobytových táborů jsou pro nás při více dětech těžko uhraditelné,“ zaznívá často ve výpovědích. Větší dostupnost podobných služeb, spolupráce obcí a větší zapojení zaměstnavatelů – například prostřednictvím benefitů nebo flexibilní pracovní doby – by mohly českým rodičům výrazně pomoci.
Inspirace ze zahraničí
Inspiraci, jak rodičům ulehčit, můžeme hledat v zahraničí. Severské země nabízejí během léta školní programy, v Německu a Rakousku je běžná delší provozní doba školek i v létě. Ve Francii fungují dotované „centres de loisirs“, které dětem poskytují organizované aktivity po celé prázdniny, v USA zase letní „camps“, které z velké části suplují školní režim. Některé státy přispívají rodinám formou daňových úlev na hlídání dětí nebo dotací na příměstské tábory⁴.
Jak to vidí rodiče v diskuzích na rodičovských fórech
- „Já si beru neplacené volno, protože jinak to nepokryjeme. Naštěstí mi zaměstnavatel vyjde vstříc.“ (maminka dvou dětí)
- „Střídáme se s manželem – já mám první tři týdny dovolené, pak je doma on a zbytek času řešíme příměstské tábory.“ (maminka osmiletého kluka)
- „Bez babičky a dědy bychom to nedali. Děti jsou u nich skoro celé léto.“ (maminka dvou školáků)
- „Zvažujeme au-pairku na léto. Je to drahé, ale jinak to nezvládneme.“ (otec dvou dětí)
- „Mám štěstí, že v práci máme možnost home office, jinak bych to přes léto nezvládla.“ (maminka tří dětí)
- „Prázdniny jsou pro nás finančně nejnáročnější část roku – tábory, hlídání, výlety. Už teď šetříme na příští léto.“ (maminka dvou kluků)
¹ Eurydice (2024). School holidays in Europe: https://eurydice.eacea.ec.europa.eu/publications/organisation-school-time-europe-primary-and-general-secondary-education-20232024
2 MPSV (2022). Co víme o rozdílech ve výdělcích žen a mužů: https://rovnaodmena.cz/wp-content/uploads/2023/08/shrnuti_o_gpg_168x240_2022_obnoveny_jednostrany_3_14022024.pdf
3 MPSV (2023). Zpráva o rodině: https://www.mpsv.cz/web/cz/zprava-o-rodine
⁴ OECD (2023). Family Database – Childcare support and leave policies. Dostupné z: https://www.oecd.org/els/family/database.htm
