Rovné odměňování je potřeba dál vysvětlovat i řešit v praxi. Shodli se na tom experti i firmy i systémové instituce.
V úterý 15. listopadu jsme na závěrečné konferenci projektu 22 % K ROVNOSTI v Kaiserštejnském paláci na Malé Straně zrekapitulovali uplynulých šest let systémové práce v oblasti rovného odměňování. Zároveň jsme si vytyčili další cíle, které jsou před námi v nejbližší budoucnosti. Ty jsou již úkolem navazujícího projektu, který pod názvem Rovná odměna půjde hodně do terénu a pomůže rovné odměňování v praxi zakotvit.
Program konference byl rozdělený na dopolední debaty a odpolední, prakticky zaměřené workshopy. Ráno se moderátorského mikrofonu ujala Marie Bastlová, známá kromě jiného z platformy Seznam Zprávy, kde připravuje rozhovory pro podcast „Ptám se já“. Na úvod konference na dálku pozdravil všechny přítomné ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a zdůraznil důležitost tématu. Na něj navázala Jana Skalková, vedoucí poradenského týmu ministra práce a sociálních věcí. Hovořila o „neviditelnosti“ žen na pracovním trhu, která jim brání se více prosadit, a o nutnosti rozšířit možnosti flexibilních forem zaměstnávání.
Ženy mají být vidět a slyšet
V ranním bloku jsme přivítali vzácného hosta, generální ředitelku americké personální agentury ManpowerGroup pro ČR a SR Jaroslavu Rezlerovou. Ta navázala na myšlenku neviditelnosti žen a otevřela téma stereotypů. „Stále přetrvává představa, že žena neživí rodinu, a proto může mít nižší odměnu. Hodně jsme o tom u nás ve firmě mluvili a stále nevíme, proč se to děje,“ uvedla a dodala: „Domnívám se, že ženy by v práci neměly být mentorovány, ale sponzorovány. Tím nemyslím finanční sponzoring, ale přímou podporu, která jim pomůže se prosadit, aby byly více vidět a slyšet.“
Virtuálně se připojila také Lesia Radelicki, členka Kabinetu evropské komisařky pro rovnost paní Heleny Dalli. Paní Radelicki mluvila o chystané evropské směrnici o transparentnosti odměňování, která by měla zásadně pomoci s odhalováním příčin nerovností v malých i velkých firmách. Osvětlila i důvody, které vedly Evropskou komisi k přípravě směrnice a očekávání s ní spojená.
GPG klesá, ale není důvod slavit
Na paní Radelicki navázala hlavní gestorka projektu 22 % K ROVNOSTI Lenka Simerská. Vrátila se do období vzniku projektu před šesti lety, kdy hrubý neočištěný GPG tvořil právě oněch 22 % a problém se začal řešit systémově na unijní úrovni. „Původní projekt nyní končí a nastává další etapa, která bude pod názvem Rovná odměna zaměřená ještě praktičtěji,“ řekla. Lenka Simerská dále vysvětlila, že hodnota GPG je sice dnes na úrovni 16 %, není to ovšem důvod k oslavám. Uvedla, že hrubý GPG se sice každý rok o něco snížil, rozdíl odměňování na stejné pozici však téměř žádné změny nevykazuje. Znamená to mimo jiné, že část nízkopříjmových žen z trhu práce mizí, a tím vypadávají ze statistik. „Tyto ženy přechází na prekérní formy zaměstnání, na dohody, brigády nebo švarcsystém, a jejich zhoršená situace paradoxně vylepšuje statistiky. Partadoxů českého GPG je více a prostor pro změny je velký. Máme však i dobré zprávy. Zaznamenáváme zvýšený zájem o naše téma a vidíme, že firmy i instituce začínají chápat, že míč je nyní na jejich straně,“ uzavřela Simerská.
Zájem ze strany zaměstnaných i zaměstnavatelů roste
V dopoledním panelu nazvaném Rovnost v odměňování v průběhu času diskutovala Lenka Simerská se statističkou Sociologického ústavu Akademie věd ČR Kristýnou Pospíšilovou, ekonomem z CERGE-EI a think tanku IDEA Filipem Pertoldem, vedoucí odboru rovného zacházení Kanceláře veřejného ochránce práv Janou Kvasnicovou a právničkou Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárkou Homfray. Účastníci a účastnice panelu se shodli na tom, že je důležité průběžně mapovat situaci a pracovat s daty, která popisují české prostředí. Řada výzkumů a analýz, které vznikly během pětileté existence projektu Rovná odměna, jsou pro řešení problému zásadní. Šárka Homfray upozornila, že ženy si otázku (ne)rovnosti stále uvědomují více než muži a že v oblasti genderových stereotypů je třeba odvést ještě hodně práce.
Kristýna Pospíšilová pak zmínila pozitivní jevy. Jedním z nich je zájem o nástroj Logib, který odhaluje nerovnosti v odměňování. Analýzou Logibem prošlo v pilotní fázi podle jejích slov již 20 firem, tedy zhruba 19 tisíc zaměstnaných. Dalším důvodem k optimismu je i to, že se problematika GPG dostává i k mladší generaci, která ještě nevstoupila na pracovní trh. Lenka Simerská se připojila s tím, že sleduje rostoucí zájem o konzultace v oblasti nerovnosti a také kvalifikovanost dotazů, které přicházejí do poradny projektu Rovná odměna. „Myslím, že stojíme na prahu doby, kdy se zaměstnanci a zaměstnankyně začnou o svá práv mnohem více zajímat,“ uvedla.
Dobré praxe: IKEA a Plzeňský Prazdroj
V druhé části dopoledního programu převzala moderátorskou štafetu genderová expertka Jana Černoušková, aby vyzpovídala zástupce zaměstnavatelů, kteří mohou být v otázce rovnosti pro ostatní vzorem. Na křeslo pro hosty usedla Total Rewards Manager pro ČR, SK a Maďarsko v IKEA Daniela Kučová spolu s Martinem Hruškou působím na pozici Compensation and Benefits Manager v Plzeňský Prazdroj, kde navíc zodpovídá i za oblast HR Operations pro Českou a Slovenskou republiku. Oba HR specialisté se shodli na tom, že férovost odměňování je v jejich společnostech součástí celkové firemní kultury a že považují za důležité, aby do diskuzí na toho téma byli zahrnuti všichni zaměstnanci a zaměstnankyně. „Rozhovory s našimi lidmi nám odkrývají někdy velmi překvapivá fakta. Například jsme se domnívali, že rozdíly v odměňování dané rodičovstvím jsou problémem především žen kolem 30 let, ale na základě debat v pracovních skupinách jsme zjistili, že mohou vznikat mnohem dříve, už ve fázi, kdy se předpokládá, že by ženy mohly plánovat sňatek a rodičovství. Musíme systematicky edukovat manažery v překonávání těchto předsudků,“ shrnula svoje poznatky Daniela Kučová.
Co je stejná práce?
Po polední pauze následovaly tři paralelní odborné sekce. Právnička na Odboru rovného zacházení v Kanceláři veřejného ochránce práv Hana Brablcová vedla spolu s odbornou garantkou pro metodiky rovného odměňování Petrou Sofií Haken interaktivní workshop nazvaný „Za stejnou práci stejný výdělek?“ „Nejvíce přítomné zaujala diskuse nad regionálními rozdíly v případě soudního sporu dvou řidičů pracujících u České pošty. Z toho je patrné, jak je důležitá diskuse nad hodnotou práce a jejím srovnáváním na základě objektivních kritérií. Zájem sklidily i publikace na téma stejné práce, které se podrobně věnují dalším kazuistikám i praktickým příkladům toho, jak vzájemně poměřovat stejnou práci a práci stejné hodnoty,“ uvedla Petra Sofie Haken. V rámci kulatého stolu současně proběhla odborná diskuse na téma Gender Pay gap a rodičovství. Experti a expertky se zabývali možnostmi, jak co nejvíce zpřístupnit data Informačního systému o průměrném výdělku a propojit je s dalšími databázemi tak, aby bylo možno získat relevantní údaje ohledně příčin a důsledků pro rovné odměňování žen a mužů. Byly naznačeny možné cesty, kudy se dále ubírat.
Zveřejnění výsledků analýzy Logibu vyžaduje odvahu
Dalším bodem odpolední sekce konference byl Logib jako pomocník na rovné odměňování. Své zkušenosti s analýzou Logibem zprostředkovaly zástupkyně organizací, které ji již úspěšně absolvovaly: vedoucí projektů a podpory výzkumu v Ústavu mezinárodních vztahů Lucie Božková, Zuzana Hochelová z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny a personalistka v Technologické agentuře České republiky Stanislava Šimánková. Moderátorského mikrofonu se ujala Jana Skalková, debatou provázely expertky z projektu Rovná odměna Dita Jahodová a Helena Skálová, které od roku 2016 rozvíjejí nástroj Logib a realizují analýzy příjmové rovnosti u zaměstnavatelů. Podle nich bylo těžištěm debaty to, jak komunikovat zjištění z analýzy vedení, aby neskončila „v šuplíku“, ale naopak vedla k postupnému narovnávání neopodstatněných rozdílů v odměňování a uzavírání GPG. „Pro zveřejnění výsledků analýzy je třeba odvaha,“ zhodnotila proces paní Šimánková z TA ČR. A bylo zjevné, že ta přítomným panelistkám nechyběla. „Podpora vedení pro uzavírání GPG, tak jak to bylo například u nás, ovšem není vždy samozřejmostí. Určitě doporučujeme připravit rovnou pro vedení návrh, kde vzít peníze na dorovnání příjmů podhodnocených osob,“ poznamenala Lucie Božková z Ústavu mezinárodních vztahů.
„Závěrečnou konferenci projektu 22 % K ROVNOSTI vnímáme současně jako začátek další cesty, která povede k větší transparentnosti a otevřenější firemní kultuře. Věřím, že hodnota práce a její srovnávání na základě objektivních kritérií bude jejím nedílným tématem a správně nastavený systém zajistí férovou odměnu nejen na úrovni kategorií ženy – muži, ale pro všechny zaměstnané bez rozdílu,“ shrnula poselství konference gestorka projektu Lenka Simerská.
