Rovnost odměňování na univerzitách

Mendelova univerzita si jako první univerzita u nás nechala prověřit rovnost odměňování

Problém nerovného odměňování se nevyhýbá ani oblasti vědy a výzkumu. Rozdíl mezi průměrnou hrubou měsíční mzdou zde činí více než osm tisíc korun. Nedostatečné finanční ohodnocení je však pouze špičkou ledovce znevýhodněného postavení žen v akademickém a vědeckém prostředí. Mendelova univerzita v Brně je jednou z českých akademických institucí, které si uvědomují důležitost žen pro výzkumný ekosystém a podnikají konkrétní kroky k jejich udržení. Mezi ně patří i analýza rovnosti odměňování nástrojem Logib.

„Genderová nerovnost v odměňování představuje dlouhodobý a široký problém ve vědě a výzkumu. Vědkyně mají v porovnání s kolegy vědci obecně nižší platy, zastávají vedoucí pozice na akademických institucích výrazně méně často než muži, a setkávají se s negativním postojem k rodičovství,“ říká rektorka Danuše Nerudová. Mendelova univerzita proto systematicky pracuje na tvorbě strategie pro podporu rovných příležitostí, které umožní všem lidem, bez ohledu na jejich individuální odlišnosti, plně rozvinout svůj osobní potenciál. Součástí komplexu opatření je také testování analytickým nástrojem Logib, který umožňuje určit, zda jsou zaměstnanci a zaměstnankyně za svou práci odměňování spravedlivě.

Logib ukázal velmi dobrý výsledek

„Výhodou švýcarského analytického nástroje Logib je to, že dokáže izolovat efekt pohlaví od vlivu ostatních sledovaných proměnných, jako je věk, vzdělání, délka praxe, úroveň dovedností a odpovědnosti, na složky mzdy či platu,“ vysvětluje přednosti nástroje Dita Jahodová z projektu 22 % K ROVNOSTI. Ten nabízí analýzu rovnosti odměňování státním institucím i komerčním subjektům. Výsledek analýzy nástrojem Logib obsahuje jak neočistěný gender pay gap (celkový průměrný rozdíl v odměňování mezi zaměstnanci a zaměstnankyněmi v dané instituci), tak očištěný gender pay gap (pouze efekt kategorie pohlaví). Expertky projektu 22 % K ROVNOSTI provedly analýzu rovného odměňování na celé Mendelově univerzitě i na jednotlivých fakultách za měsíc únor 2021. „Zjištěný rozdíl v odměňování žen a mužů za celou univerzitu činí 4 % v neprospěch žen; jedná se o očištěný GPG. V kontextu situace v ČR je to velmi dobrý výsledek a za dobrý výsledek je to možné označit i v kontextu platové sféry, kde byl v roce 2020 průměrný rozdíl v příjmech žen a mužů na stejné pozici u stejného zaměstnavatele cca 5% v neprospěch žen,“ komentuje expertka na odměňování Kristýna Pospíšilová. Ženy přitom tvoří 48,1 % z celé zaměstnanecké populace Mendelovy univerzity, která čítá 1 656 osob (859 mužů a 797 žen). Zastoupení žen, a to i ve vedení, je zde vyšší než v jiných akademických institucích, za což se velkou měrou zasloužila odstupující rektorka Danuše Nerudová, která se snaží pro ženy v akademickém prostředí vytvářet vstřícné podmínky. Pro představu v roce 2020 působilo na vysokých školách v České republice průměrně 30 % žen na pozici prorektora a 19 % žen na pozici děkana[1],zatímco na Mendelově univerzitě v témže roce pracovalo 40 % žen mezi prorektory a 20 % žen mezi děkany[2].

„Čím různorodější budou naše týmy a čím férovější bude náš přístup k jednotlivcům, tím kreativnější a kvalitnější bude naše práce.“

Jitka Janová, prorektorka pro řízení kvality a lidských zdrojů na Mendelově univerzitě

Čím různorodější tým, tím efektivnější práce

Analýza Logibem není jediný krok Mendelovy univerzity k dosažení rovnosti mužů a žen. Tento rok rovněž prošla auditem rovných příležitostí, který provedlo Genderové informační centrum NORA, o.p.s. Na jeho základě vznikl plán genderové rovnosti platný od roku 2022, který univerzitě umožní účast na evropském rámcovém programu Horizont Evropa. Prorektorka pro řízení kvality a lidských zdrojů Jitka Janová z Mendelovy univerzity upozorňuje na to, že nevyužitím potenciálu kvalifikovaných žen přicházíme o podstatný zdroj excelence v terciárním vzdělávání. „Čím různorodější budou naše týmy a čím férovější bude náš přístup k jednotlivcům, tím kreativnější a kvalitnější bude naše práce,“ uvádí Jitka Janová.

Ženám ve vědě chybí podmínky pro další rozvoj

„Přestože se neustále zvyšuje zastoupení žen mezi studujícími, a to i v doktorském studiu, tento trend se dlouhodobě neodráží v jejich zastoupení mezi vědeckými pracovníky v akademické i soukromé sféře,“ upozorňuje Dita Jahodová. Ženy dnes představují více než polovinu absolventek magisterského studia a 40 procent absolventek doktorského studia. [3] Postupem času se ale podstatná část vědkyň vytrácí. Mohou za to četné bariéry, kterým musí čelit, nejčastěji spojené s předsudky, stereotypy a v neposlední řadě s rodičovstvím. Mnoho studií [4] potvrzuje, že například publikační činnost u žen začne klesat v momentě, kdy se stanou matkami, a muže už v tomto směru nikdy nedoženou. Nepřerušovaný publikační výkon je přitom spolu se zahraniční mobilitou podmínkou setrvání ve vědě. Další významnou překážkou je kultura přesčasů a enormní tlak na výkon zejména mezi začínajícími vědci a vědkyněmi. Tomu se nemohou pečující rodiče, což jsou v českém prostředí převážně matky, přizpůsobit.[5]. Velkým problémem je pak návrat zpět do zaměstnání po skončení rodičovské přestávky, který ztěžuje nedostatek předškolních zařízení, speciálně pak jejich nedostupnost přímo na akademickém pracovišti.[6]

Podpora slaďování jako jedna z cest

Vědkyním, které se rozhodnou pro mateřství, řada českých univerzit již vychází vstříc. Patří mezi ně i Mendelova univerzita, která zohledňuje přestávky z důvodu mateřské a rodičovské při hodnocení publikačního výkonu, vypisuje takzvaný návratový grant umožňující vědkyním a vědcům návrat k plnohodnotné vědecké kariéře na univerzitě a poskytuje poradenství pro slaďování práce a rodiny. Univerzita pomáhá například i v situaci, kdy má matka vědkyně naplnit podmínku zahraniční stáže, a hledá cesty, jak jí to umožnit. Tento soubor opatření má pomoci většímu podílu žen na vyšších akademických pozicích, což se postupem času promítne i do snižujícího se rozdílu v odměňování mezi ženy a muži v akademickém prostředí.

Odměňování ve vědě má svá specifika

„Jsem velmi ráda, že se Mendelova Univerzita rozhodla otestovat si náš nástroj Logib. Ve vědě a výzkumu včetně univerzit je totiž potřeba zohlednit specifickou situaci v odměňování, která je dána kombinováním fixních úvazků se zaměstnáváním v rámci časově omezených projektů. Obojí má své výhody a nevýhody. Mezi negativa patří zejména to, že část lidí je tím systematicky znevýhodňována, a to i platově. Ve velké míře se to týká zejména matek, které v tomto systému trpí prekarizací práce a překážkami v kariéře,“ uvádí Lenka Simerská, gestorka projektu 22 % K ROVNOSTI, který se ujal měření rovnosti odměňování mužů a žen na Mendelově univerzitě. Častá je i značná pracovní a finanční nejistota, protože akademičtí pracovníci a pracovnice uzavírají smlouvy na dobu určitou v závislosti na tom, zda je projekt organizace financovaný ze třetích stran. Je proto žádoucí, aby osoby s institucionálním úvazkem a osoby zaměstnané na projektech měly stejná zaměstnanecká práva. Při hodnocení či prodlužování smluv je pak potřeba transparentně zohlednit publikační a výzkumné přestávky z důvodu rodičovství a péče o členy rodiny a nastavit pro tyto situace přerušení řešitelství projektů. Díky těmto opatřením předejdeme vyřazení žen z kariérního postupu a nerovnému odměňování žen a mužů. Skvělou inspirací je bonifikace za personální politiku Technologické agentury ČR, která uděluje za tento postup žadatelům o podporu body navíc.

[1] https://www.czso.cz/
[2] https://mendelu.cz/25000-vyrocni-zpravy 
[3] https://www.czso.cz/
[4] O úspěšnosti slaďování rodičovství a studia doktorských studentek s malými dětmi, Klára Havránková, Studia Paedagogica, 3/2017
[5] http://genderaveda.cz/wp-content/uploads/2018/01/mentoring_co_v_priruckach_nenajdete_2017.pdf
[6] https://genderaveda.cz/wp-content/uploads/2019/01/AA2018_kvalitativne.pdf

Share on facebook
Sdílet
Share on twitter
Sdílet