Ohlédnutí za odborným seminářem Transpozice evropské směrnice o transparentnosti odměňování

11. listopadu 2026 se v pražském Paláci Charitas uskutečnil odborný seminář „Transpozice evropské směrnice o transparentnosti odměňování“, který uspořádala Unie zaměstnavatelských svazů ČR ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Odborný program představil aktuální stav legislativních změn, povinnosti vyplývající z evropské směrnice i praktické nástroje a zkušenosti, které mohou zaměstnavatelům pomoci při nastavování rovných a transparentních pravidel odměňování. Celým programem provázela Lenka Pejchalová, metodička rovného odměňování žen a mužů projektu Rovná odměna.

Zahájení programu

Program zahájil prostřednictvím videozdravice Vít Jásek, ředitel Unie zaměstnavatelských svazů České republiky. Přivítal přítomné a poděkoval všem za účast na semináři.

Rovné odměňování v kontextu legislativních úprav

V prvním příspěvku vystoupil Štefan Duháň, ředitel odboru analýz trhu práce a soustavy povolání MPSV. Připomněl, že Ministerstvo práce a sociálních věcí je gestorem transpozice evropské směrnice o transparentnosti odměňování a připravovaná česká právní úprava má zahrnout pouze povinnosti, které je nezbytné převést do národního práva, nikoli zavádět další požadavky nad rámec směrnice.

Pokud bude v rámci reportingu rozdílů v odměňování v některé skupině prací zjištěn rozdíl v průměrné hodinové odměně ve výši 5 % a více, bude vhodné prověřit jeho příčiny. Samotné dosažení pětiprocentní hranice ještě automaticky neznamená diskriminaci ani okamžitou povinnost provést společné posouzení odměňování. Zaměstnavatel nejprve posoudí, zda lze zjištěný rozdíl vysvětlit objektivními a nediskriminačními kritérii. Pokud rozdíl objektivně odůvodněn není, bude mít šest měsíců na jeho odstranění. Jestliže se rozdíl v této lhůtě nepodaří napravit, bude následovat společné posouzení odměňování ve spolupráci se zástupci zaměstnaných osob.

Štefan Duháň dále připomněl, že MPSV využilo podporu z Evropského sociálního fondu k realizaci projektu Rovná odměna. Ministerstvo nyní usiluje o prodloužení projektu do 30. června 2027, aby mohl být od ledna 2027 nadále k dispozici jako praktická podpora zaměstnavatelům. Prodloužení by zároveň umožnilo dokončit a upravit podpůrné nástroje v návaznosti na aktuální vývoj a konečnou podobu české právní úpravy.

Ve svém vystoupení poděkoval zaměstnavatelům za jejich zájem o téma i za příležitost diskutovat o praktických dopadech připravovaných změn. Zdůraznil přitom, že „nespravedlnosti není potřeba prohlubovat“. Na závěr poukázal na širší společenské souvislosti spravedlivého odměňování. Uvedl, že ve státech s menšími rozdíly v odměňování se lidé v průměru dožívají vyššího věku. Spokojenost lidí se podle něj promítá také do pracovního prostředí. Spokojenější lidé pracují raději a jejich pracovní výkon dosahuje vyšší úrovně.

Evropská směrnice a povinnosti pro zaměstnavatele

Na úvodní část navázala Lada Wichterlová, odborná garantka transparentnosti v odměňování projektu Rovná odměna. Představila aktuální stav transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 a hlavní povinnosti, které mají z připravované české právní úpravy vyplývat zaměstnavatelům.

Srozumitelný systém odměňování

Zaměstnavatelé mají mít systém odměňování upravený v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu. Systém má popisovat způsob a formu odměňování, jednotlivé složky odměny a rozdělení prací do skupin podle jejich hodnoty.

Rozdíly v odměňování osob zařazených do stejné skupiny prací nemusí být automaticky nesprávné. Mohou vycházet například z pracovního výkonu, dosažených výsledků, odborných zkušeností nebo dalších relevantních hledisek. Zaměstnavatel však musí být schopen doložit, že použitá kritéria uplatňuje objektivně, jednotně a bez diskriminace.

Informace o odměně při náboru

Jedna z připravovaných změn se týká náborového procesu. Uchazeči a uchazečky mají obdržet informaci o minimální výši mzdy, platu nebo odměny z dohody a o dalších peněžitých či nepeněžitých plněních, která by jim náležela od vzniku pracovněprávního vztahu. Informace má být poskytnuta nejpozději před uzavřením pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Doporučeným postupem je její sdělení již v pracovním inzerátu, při prvním kontaktu nebo před pracovním pohovorem. Zaměstnavatel musí být zároveň schopen doložit, že informační povinnost splnil. Současně má být zakázáno vyžadovat informace o současné nebo předchozí odměně uchazeče či uchazečky. Zaměstnavatel se bude moci nadále ptát na očekávanou výši odměny, nikoli však aktivně zjišťovat historii odměňování.

Právo zaměstnaných na informace

Na základě písemné žádosti má zaměstnavatel poskytovat informace o vlastní odměně žádající osoby a o průměrné úrovni odměňování žen a mužů ve stejné skupině prací. Údaje mají být vyjádřeny v hrubé roční i hodinové výši a zahrnovat také další peněžitá a nepeněžitá plnění peněžité hodnoty. Žádost bude možné podat jednou za kalendářní rok a zaměstnavatel má odpovědět písemně do dvou měsíců od jejího doručení. Nejméně jednou ročně má rovněž všechny zaměstnané osoby informovat o existenci tohoto práva a způsobu jeho uplatnění.

Poskytování informací nebude znamenat zpřístupnění odměny konkrétního kolegy nebo kolegyně. Zejména u malých skupin prací bude nutné, aby zaměstnavatel postupoval tak, aby předané údaje neumožnily identifikovat odměnu jednotlivé osoby.

Reporting rozdílů v odměňování

Připravovaný systém má využívat údaje jednotného měsíčního hlášení. Ministerstvo práce a sociálních věcí má z dostupných dat zpracovávat zprávu o rozdílech v odměňování zaměstnavatele jako celku. Zaměstnavatel následně provede výpočty vztahující se k jednotlivým skupinám prací.

První reporting má v roce 2028 zahrnout zaměstnavatele se 150 a více ročními pracovními jednotkami, a to za rok 2027. Zaměstnavatelé se 100 až 149 ročními pracovními jednotkami se mají zapojit v roce 2031 údaji za rok 2030. Organizace s nejméně 250 ročními pracovními jednotkami mají reportovat každoročně, zaměstnavatelé se 100 až 249 ročními pracovními jednotkami jednou za tři roky.

Statistický rozdíl sám o sobě diskriminaci neprokazuje. Upozorňuje však na oblast, kterou je potřeba věcně prověřit a vysvětlit pomocí objektivních a nediskriminačních kritérií.

Společné posouzení odměňování

Povinnost provést společné posouzení odměňování má vzniknout pouze při současném splnění tří podmínek. V alespoň jedné skupině prací musí být zjištěn rozdíl nejméně 5 % v průměrné hodinové odměně, tento rozdíl není objektivně odůvodněn a zaměstnavatel jej zároveň neodstraní do šesti měsíců od zpřístupnění zprávy zaměstnaným osobám. Samotné dosažení pětiprocentní hranice tedy automaticky neznamená vznik povinnosti společného posouzení.

Co zajímalo publikum?

Znamená rozdíl v odměňování nižší než 5 %, že je systém odměňování v pořádku?

Ne nutně. Hranice 5 % souvisí s podmínkami pro vznik povinnosti provést společné posouzení odměňování. Ani rozdíl nižší než 5 % však automaticky nevylučuje porušení zásady rovného odměňování. Rozhodující je, zda lze rozdíl vysvětlit objektivními a nediskriminačními kritérii, například pracovním výkonem, dosaženými výsledky nebo relevantními zkušenostmi, a zda jsou tato kritéria v organizaci uplatňována jednotně. Zaměstnavatel by proto měl prověřit příčiny každého zjištěného rozdílu bez ohledu na jeho výši a být schopen jej věcně doložit.

Hodnota práce a Kalkulačka hodnoty práce (KaHoP)

Další část programu věnovanou hodnotě práce a praktickému využití Kalkulačky hodnoty práce KaHoP představila Kristýna Pospíšilová, statistička pro nástroje rovného odměňování projektu Rovná odměna.

Kalkulačka hodnoty práce pomáhá zaměstnavatelům hodnotit rozdílné pracovní pozice podle předem stanovených kritérií a vytvářet skupiny prací stejné nebo srovnatelné hodnoty. Nástroj neposuzuje výkon ani osobní vlastnosti konkrétních lidí. Zaměřuje se na samotnou pracovní pozici, zejména na požadované znalosti a dovednosti, složitost a namáhavost práce, míru odpovědnosti a pracovní podmínky. Pro samotné hodnocení pracovních pozic jsou potřebné informace umožňující posoudit jednotlivá kritéria. Pro následný výpočet rozdílů v odměňování je nutné doplnit úplná personální a mzdová data. Na základě výsledků nástroj navrhne skupiny prací stejné hodnoty, v jejichž rámci lze následně odměňování analyzovat.

KaHoP prošla třemi koly pilotního testování a dále se upravuje podle legislativního vývoje a poznatků z praxe. Součástí nástroje je také uživatelský manuál s podrobným postupem a praktickými příklady.

Co zajímalo publikum?

Jak při hodnocení práce postupovat u juniorských a seniorských pozic? Má délka praxe vliv na jejich zařazení?
Samotná délka praxe není automatickým důvodem pro zařazení pozice do jiné skupiny prací. Rozhodující je obsah a hodnota vykonávané práce. Rozdílné zařazení juniorské a seniorské pozice je odůvodněné tehdy, pokud se seniorská pozice pojí s vyšší složitostí a namáhavostí práce, větší mírou odpovědnosti nebo s náročnějšími požadavky na znalosti a dovednosti. Pokud obě osoby vykonávají práci stejné hodnoty, může být délka relevantní praxe zohledněna při stanovení individuální odměny, musí však jít o objektivní, předem známé a jednotně uplatňované kritérium.

 Projekt Rovná odměna a podpora zaměstnavatelů

Po přestávce představila Lenka Pejchalová, metodička rovného odměňování žen a mužů projektu Rovná odměna, hlavní aktivity projektu. Projekt propojuje analytickou, metodickou a praktickou podporu zaměstnavatelů a zaměstnaných. Mezi jeho činnosti patří analýzy rovného odměňování, Kalkulačka hodnoty práce, pilotní audity rovného odměňování, odborné studie a metodické materiály, vzdělávací aktivity, právní poradenství i spolupráce se Státním úřadem inspekce práce.

Představeny byly také výsledky šetření o odměňování mezi českými zaměstnavateli. Přibližně tři čtvrtiny organizací mají písemný mzdový nebo platový předpis. Systémy odměňování však často kombinují formální pravidla, historická nastavení, finanční možnosti organizace, situaci na trhu práce a individuální rozhodování vedoucích osob. Pouze 15,4 % organizací systematicky sleduje rozdíly v odměňování žen a mužů na srovnatelných pozicích a jen 34,4 % zpřístupňuje pravidla odměňování všem zaměstnaným. Zaměstnavatelé proto projevují zájem zejména o praktické metodiky, vzorové postupy, školení, poradenství a dostupné nástroje.

Zkušenosti s nastavováním rovného odměňování v praxi

V závěrečné části hovořila Lenka Pejchalová s Lenkou Waszutovou, vedoucí Sekce řízení lidských zdrojů Slezské diakonie, o praktickém nastavování rovného odměňování v organizaci.

Slezská diakonie je charitativní organizace poskytující služby v sociálně-zdravotní oblasti. Transparentnost a spravedlivé odměňování zaměstnanců a zaměstnankyň patří mezi její hlavní priority. Organizace se proto začala podrobněji zabývat tím, jak má nastavený systém odměňování a zda jsou jeho pravidla pro zaměstnané dostatečně srozumitelná. Slezská diakonie se zapojila jak do pilotního testování Kalkulačky hodnoty práce KaHoP, tak do pilotních auditů rovného odměňování.

Součástí přípravy byl také důkladný přezkum pracovních pozic. V organizaci provedli pomyslný „generální úklid“ mezi pracovními pozicemi. Některé pozice nově vyhodnotili nebo přejmenovali, jiné zrušili. Tento krok pomohl zpřehlednit strukturu pracovních pozic a vytvořit pevnější základ pro jejich systematické hodnocení a zařazování do skupin prací stejné hodnoty.

Ve Slezské diakonii přitom dbají nejen na jasné nastavení pravidel odměňování, ale také na to, aby jim zaměstnaní dostatečně rozuměli a věděli, podle jakých kritérií se o jejich odměně rozhoduje. Jak během diskuse zdůraznila Lenka Waszutová: „Odměňování je proces a jeho základem je komunikace.“ Zkušenosti Slezské diakonie ukázaly, že práce na systému odměňování nekončí vytvořením vnitřního předpisu nebo zařazením pracovních pozic do jednotlivých skupin. Stejně důležité je pravidla aktualizovat, průběžně vysvětlovat, ověřovat jejich srozumitelnost a jednotně je uplatňovat v každodenní personální praxi.

Co zajímalo publikum?

Kolik pracovních pozic a kategorií zahrnuje systém odměňování ve Slezské diakonii?
Lenka Waszutová uvedla, že 70 pracovních pozic je ve Slezské diakonii rozděleno do devíti kategorií.

Shrnutí

Seminář ukázal, že příprava na transparentní odměňování nespočívá pouze ve splnění budoucích informačních a reportingových povinností. Základem je srozumitelný systém odměňování, objektivní hodnocení práce, jednotná pravidla rozhodování a schopnost vysvětlit a doložit případné rozdíly.

Zaměstnavatelé mohou začít s přípravou již nyní. Mohou prověřit aktuálnost vnitřních předpisů a popisů pracovních pozic, sjednotit kritéria pro přiznávání jednotlivých složek odměny, zmapovat dostupnost personálních a mzdových dat a ověřit, zda zaměstnané i vedoucí osoby pravidlům odměňování rozumějí.

Transparentnost neznamená zveřejňování individuálních mezd a platů. Znamená především schopnost organizace doložit, že o odměňování rozhoduje podle jasných, objektivních a nediskriminačních pravidel. Zkušenost Slezské diakonie zároveň potvrzuje, že nedílnou součástí tohoto procesu je srozumitelná a průběžná komunikace se zaměstnanými. Takový přístup může podpořit nejen připravenost na novou právní úpravu, ale také předvídatelnost rozhodování, lepší porozumění systému odměňování a důvěru zaměstnaných osob.