Jarní den rovného odměňování znamená 65 dní práce žen „zadarmo“
Letošní jarní den rovného odměňování připadá na 6. březen. Toto datum symbolicky vyjadřuje, ženy musí za rok odpracovat o 65 dní víc, aby si v průměru vydělaly tutéž částku jako muži. Podívejme se na poslední dostupná data Českého statistického úřadu za rok 2022 blíže popisující situaci žen na českém trhu práce a na souvislosti, které za daty stojí.
Celkový průměrný rozdíl v odměňování v roce 2022 představoval číslo 17,74 %. Po letech snižování gender pay gap (GPG) – v roce 2021 dosáhl zatím nejnižší úrovně 15 % – tak dochází k opětovnému nárůstu. Kroky ke snížení totiž nebyly systémové, ale jednorázové. Krátkodobě na průměr výdělků žen zapůsobily mimořádné odměny v době covidu, zvyšování tarifních pásem u některých feminizovaných profesí, zvláště ve školství, a zvyšování minimální mzdy.
Při bližším porovnání výdělků žen a mužů ve srovnatelné kategorii zaměstnání najdeme nejvyšší rozdíly v kategorii řídících pracovníků a zákonodárců, kde muži převažují nejen početně, ale i svým výdělkem; rozdíl v mediánovém příjmu za rok 2022 činí více než 16 000 Kč¹ měsíčně. Následuje kategorie specialistů a specialistek, kam patří i lékařské pozice a vyučující, kde naopak početně převažují ženy, ale rozdíl ve výdělku dosahuje 11 940 Kč v neprospěch žen. Specifickým případem jsou ozbrojené síly, obor s drtivou převahou mužů na nižších pozicích, a naopak žen na vysokých pozicích. Zde si ženy průměrně vydělaly o 3 656 Kč více než jejich kolegové. Tento obor představuje výjimku potvrzující pravidlo a zároveň jediné odvětví, ve kterém byly průměrné výdělky žen vyšší než výdělky mužů.
Ze statistik přitom vyplývá, že ženy sice v průměru vydělávaly méně než muži, ve srovnání s nimi ale dosahovaly vyššího vzdělání. I přesto, že v České republice častěji úspěšně dokončí terciární vzdělání (o 6 % více než muži), nezajistí jim bohužel lepší odměnu. Naopak. Mezi vysokoškolsky vzdělanými ženami a muži jsou nůžky v odměňování rozevřené zdaleka nejvíc (25 %)
Rozdíl mezi výdělky mužů a žen se též výrazně proměňuje s věkem. Nejvyšší je mezi 45-49 lety, kdy dosahuje 23,7 %, v mediánové mzdě činí 7 531 Kč měsíčně. Jedná se o věkové kategorie, kdy se ženy často vracejí po rodičovské pauze zpátky na trh práce a vzhledem k péči o děti a domácnost, která větší měrou leží právě na nich, potřebují volit pracovní strategie umožňující především větší flexibilitu, to znamená možnost práce z domova a další hybridní modely včetně zkrácených úvazků. Pomocí je v tomto ohledu od minulého roku sleva na pojistném za zkrácené úvazky ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců. Je určena pro osoby, kterým jejich životní situace nedovoluje pracovat na plný úvazek, mezi něž patří i rodiče malých dětí. Od začátku platnosti slevy vzniklo nově 22,6 tisíc zkrácených úvazků.
Ministerstvo prostřednictvím projektu Rovná odměna dále poskytuje řadu pomocných nástrojů pro lepší kulturu a transparentnost odměňování, jako například právní poradenství pro vyjasnění konkrétních situací odměňování, analytické nástroje pro měření vnitřního gender pay gapu firem, poradenství pro správné nastavení kritérií odměňování, a kalkulačku průměrných výdělků z reálných dat podle jemných osobných kritérií jako je kraj, věk, odvětví, a pozice. “Všechny tyto nástroje podporují trh práce v tom, aby se nábor i průběh zaměstnávání oprostil od stereotypu, že ženám stačí menší výdělek. Je třeba neustále edukovat, že právo jasně ukotvuje princip rovné odměny za stejnou práci a práci stejné hodnoty. Nerovné odměňování ovšem nemusí být ze strany zaměstnavatele vždy záměrné,“ uvádí Lenka Simerská, hlavní gestorka projektu Rovná odměna, který provádí analýzy odměňování firem a institucí HR nástrojem Logib. „Stále více z nich má zájem aktivně zjistit, zda mají férově nastavené odměňování žen a mužů. Umožňuje jim to efektivněji využít a rozvinout karierní potenciál lidí,“ dodává.
Trend transparentnosti podpoří i nová směrnice EU o transparentním odměňování[1], která určité principy v odměňování zavádí jako povinnost. Jedná se především o reporting základních údajů o rozdílech pro zaměstnavatele s více než 100 zaměstnanými a principy pro individuální dotazování zaměstnanců na výši odměňování ve své kategorii pozic.
Zda se český trh práce vydal po roce 2022 příznivým směrem, bude zřejmé až z nové Struktury mezd zaměstnanců, která bude uveřejněna 23. května 2024. Doufejme, že trend bude pozitivnější než právě zveřejněné evropské meziroční srovnání dat o odměňování žen a mužů Eurostatu za roky 2021 a 2022, kde Česko zaznamenalo nárůst v ukazateli průměrného rozdílu odměňování žen a mužů z 15 na 17.9 %.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování
