Návrh směrnice, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci, se posunul do další fáze vyjednávání. České předsednictví v Bruselu oficiálně převzalo od francouzského předsednictví štafetový kolík ve vyjednávání mezi Evropským parlamentem a Radou EU. Jedná se o takzvané trialogy.
Směrnici prosazující stejnou odměnu mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (dále jen „směrnice“)[1] představila Evropská komise na jaře 2021. Členské státy se shodují na tom, že je tento nástroj nezbytný vzhledem k tomu, že je potřeba aktivně řešit problém rozdílů v odměňování žen a mužů.
O směrnici se bude jednat technicky i politicky
Vyjednávání ohledně návrhu směrnice v rámci Rady na pracovní úrovni zahájil ve čtvrtek
7. července sociální atašé českého zastoupení ČR při EU v Bruselu Jiří Svojše, který jednání také následně celý den vedl. “Velký kus práce byl už na návrhu udělán, ale jsou části, kde je potřeba vyjasnit definice a technické provedení. Rada, Evropský parlament a Komise mají v některých oblastech odlišné návrhy. Náročné budou zejména ty články, které jsou nějak citlivé pro jednotlivé členské státy. Jednání se tak prakticky dělí na technické a politické,“ uvádí Svojše s tím, že pokládá úkol za nelehký. Návrh obsahuje sadu nástrojů pro transparentnost odměňování, které by měly členské státy legislativně zakotvit do svých právních řádů. Jde například o právo na informaci o mzdě před nástupem do zaměstnání, možnost získat informaci o výši platu či mzdy na pozici se srovnatelnou hodnotou práce nebo pravidelné vykazování rozdílů v odměňování mezi muži a ženami v organizaci.
Je třeba udržet akční kurs nastavený Slovinskem
Na co v tomto ohledu navazujeme? V prosinci 2021 se Rada EU pro zaměstnanost a sociální politiku (EPSCO) po sérii vyjednávání za slovinského předsednictví shodla na tzv. obecném přístupu k návrhu směrnice. Jedná se o pozici Rady pro vyjednávání s Evropským parlamentem. Ten si schválil mandát pro jednání s Radou až v dubnu 2022. Proces popisuje Petra Silovská z odboru Evropské unie a mezinárodní spolupráce na MPSV, která má zkušenost s vyjednáváním legislativy z doby předchozího působení na stálém zastoupení ČR při EU jako sociální atašé. Ta považuje rychlé dosažení obecného přístupu ze strany předchozího slovinského předsednictví za nečekaný a velký úspěch: „Projednání legislativních návrhů, a to především těch, které se snaží nastavit společné minimální standardy ve všech státech, bývá v Radě, tedy mezi členskými státy, velmi zdlouhavé a může se protáhnout na celé roky. K tomu se pak ještě přidá čas vyjednávání mezi Radou a Evropským parlamentem a celková doba od předložení návrhu Komisí do jejího přijetí pak trvá několik let. Pokud však české předsednictví udrží nadstandardně akční kurs nastavený ze strany slovinského předsednictví, je zde určitá šance na dosažení dohody s Evropským parlamentem do konce českého předsednictví. Byl by to velký úspěch a české předsednictví by se osvědčilo jako úspěšný vyjednavač. Záležet ovšem bude i na ochotě Evropského parlamentu činit ústupky.“
Před českým předsednictvím nyní stojí úkol posunout se z obecné roviny přístupu Rady EU k co největší shodě na jednotlivých formulacích v trialozích, které bude vést s Evropským parlamentem a s Komisí. Pokud by směrnice byla schválena a následně transponována do právního řádu, pomohlo by to i České republice dostát svým mezinárodním závazkům. Podle rozhodnutí Výboru pro sociální práva Rady Evropy totiž ČR porušuje Evropskou sociální chartu a její Dodatkový protokol z roku 1988.[2] K účinnému uplatňování zásady stejné odměny za práci stejné hodnoty je naprosto nezbytná transparentnost v odměňování, která ale i podle zmíněného Výboru v ČR chybí.
Transparentnost v ČR řeší projekt Rovná odměna
Téma transparentního odměňování v ČR řeší již od roku 2016 systémový projekt 22 % K ROVNOSTI / Rovná odměna na Ministerstvu práce a sociálních věcí, a to ze všech aspektů. Zabývá se problematikou ze sociologické, ekonomické a právní perspektivy, z pohledu zaměstnavatelů, sociálního dialogu i kontrolních orgánů. Projekt je v mezinárodním kontextu oceňován pro svoji komplexnost a propracovanost vzájemně provázaných a analyticky podložených nástrojů. Na domácí půdě je velkým přínosem nejen pro zaměstnané, ale i pro zaměstnavatele, kteří čím dál tím častěji využívají možnost konzultací s odborným týmem a měření interního pay gapu pomocí nástroje Logib.
Dotáhněme návrh do konce roku, vyzývá Simerská
Gestorka projektu Rovná odměna Lenka Simerská, která se od začátku účastní jednání o návrhu, považuje směrnici za velkou příležitost. „Z našich analýz vyplývá, že netransparentnost
a nepřehlednost v odměňování je jednou z hlavních příčin toho, že ženy reálně vydělávají méně. Zavedení navrhovaných opatření má potenciál včas odhalit nerovnosti na pracovišti. Aktuálně totiž ženy nemají možnost zjistit, zda je jejich odměňování spravedlivé a adekvátní, a případnou nerovnost dokazují jen velmi obtížně,“ vysvětluje Simerská a dodává: „Je symbolické, že projednávání směrnice se odehrává právě v období našeho předsednictví, protože jsme řadu let byli spíše rekordmany vysokého pay gapu v rámci EU. Bylo by skvělé návrh dotáhnout.“
Simerskou doplňuje Radan Šafařík, ředitel Odboru rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády, který se též účastnil zahajovacího jednání v Bruselu: „Nerovné odměňování je reálný problém, který má celospolečenské důsledky i dopad na individuální životy žen a mužů. Jsem proto rád, že v souladu s naší Strategií rovnosti žen a mužů patří genderová rovnost i tato směrnice k prioritám českého předsednictví.“
Odkud čerpat informace k problematice transparentnosti?
Na české půdě je základnou informací a know-how pro téma transparentnosti projekt MPSV
a jeho web www.rovnaodmena.cz.
Projekt vydal několik studií a publikací, které se zabývají otázkou transparentnosti:
- Publikace Co víme o rozdílech v příjmech žen a mužů shrnuje nejdůležitější poznatky ohledně příčin a důsledků vysokých rozdílů v odměňování.
- Unikátní kvalitativní sonda Po stopách nerovné odměny zkoumá individuální příčiny rozdílu ve výdělcích žen a mužů.
- Studie Jak na GPG z pohledu makroekonomie modeluje několik scénářů snížení GPG a ekonomických dopadů.
- V letošním roce vznikly tři publikace Za stejnou práci stejný výdělek, které se obecně i specificky z pohledu zaměstnavatelů, zaměstnaných a jejich zástupců dívají na problematiku hodnoty práce a řeší, jak srovnávat jednotlivé pracovní pozice a nastavit mzdové systémy tak, aby byly transparentní.
Projekt pravidelně pořádá nebo se účastní akcí a workshopů:
- V roce 2021 uspořádal ve spolupráci s organizací Byznys pro společnost workshop Jak na GPG ve firmách pomocí transparentnosti, který seznamuje zaměstnavatele s novými povinnostmi, jež budou vyplývat ze směrnice.
- V rámci mezinárodní spolupráce zorganizoval při příležitosti 65. a 66. zasedání Komise OSN pro postavení žen dva eventy na téma transparentnosti v odměňování, a to ve spolupráci se zeměmi, které již některá opatření přijala. Jde zejména o Švýcarsko, Kanadu a Island, kde je zabezpečení rovnosti v odměňování zajištěno na vládní úrovni.
Projekt rozvíjí a aplikuje analytický nástroj Logib. Firmám, které se chtějí na směrnici připravit, již nyní poskytuje zdarma účast na pilotním ověřování rozdílů v odměňování.
[1] www.justice.cz/web/msp/archiv-tiskovych-zprav?clanek=pomaly-pokrok-v-oblasti-rovnosti-zen-a-muzu-predstavuje-poruseni-evropske-socialni-charty
[2] https://ec.europa.eu/transparency/documents-register/detail?ref=COM(2021)93&lang=cs
