Den rovnosti v odměňování, ve světě známý jako „Equal Pay Day“, nám každý rok připomíná, do kdy ženy musí pracovat navíc, aby dosáhly stejného průměrného výdělku jako muži za loňský rok. V Česku letošní jarní den rovného odměňování žen a mužů vychází na 1. března. Znamená to, že české zaměstnankyně pracují za stejnou hodnotu průměrného roční výdělku mužů zhruba o 2 měsíce déle. A to je hodně.
Den rovného odměňování upozorňuje na stále trvající problém nerovnosti v odměňování žen a mužů, takzvaný Gender Pay Gap (GPG). I když celkové číslo v posledních letech pokleslo, stále je velmi vysoké. Navíc se do něj promítají faktory jako jednorázové „covidové“ odměny ve feminizovaných odvětvích, navyšování minimální mzdy nebo navyšování platových tarifů v podhodnocených oborech, ve kterých pracují ve velkém měřítku ženy, například ve školství. „To jsou nahodilé proměnné. Pro udržení trendu je třeba nastavit systémové změny v praktikách odměňování u zaměstnavatelů a větší flexibilitu trhu práce,“ říká Lenka Simerská, gestorka projektu Rovná odměna v rámci MPSV, který řeší otázky nerovného odměňování již od roku 2016.
Český Gender Pay Gap stále převyšuje průměr EU
Aktuálně je u nás rozdíl mezi průměrným výdělkem mužů a žen meziročně 16,4 %, což stále řadí Českou republiku na přední příčky zemí s nejvyššími rozdíly v odměňování v Evropské Unii. Evropský průměr přitom činí 13 %. V globálním měřítku tradičně vedou žebříček zemí s nejnižším Gender Pay Gapem severské země, Island, Finsko a Norsko, a Nový Zéland. Překvapivě dobře si stojí Slovinsko, kde je podpořena sdílená péče mezi rodiči a rodičovská je nastavená na jeden rok. Inspirativní je rovněž dobrá praxe Kanady, kterou projekt Rovná odměna zpracoval ve studii z roku 2022. Problematice nerovnosti v odměňování mužů a žen v Česku se věnuje Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030 schválená v březnu 2021. Usnesení vlády uložilo prostřednictvím strategie MPSV předložení Akčního plánu. Dokument Akční plán pro rovné odměňování žen a mužů 2023–2026, na kterém se podílela řada klíčových expertů a expertek, byl schválen na konci roku 2022.
Velkou roli u nás hraje péče o děti
Ze statistických dat víme, že nerovnosti v odměňování v České republice nemají jedinou příčinu, na kterou bychom se mohli zaměřit. Z výzkumů vyplývá, že rozdíl významně prohlubuje mateřská a kariérní pauza, nedostatečná dostupnost a variabilita zařízení péče o nejmenší děti, malá podpora sdílení rodičovské dovolené mezi partnery a také překážky, které musí překonávat ženy po návratu do práce po mateřské pauze. Z nejnovějších studií vyplývá, že nejvyšší Gender Pay Gap je ve věkové skupině 36–44 let, tedy v životní etapě, kdy lidé mívají menší a školou povinné děti. Tento rozdíl přesahuje 20 %.
Dalším negativním faktorem jsou současná daňová pravidla, která odrazují české matky od návratu do práce. Studie Analýza dopadu rodičovství na danění práce pomocí TAXBEN modelu, kterou vypracovali odborníci Idea při CERGE-EI na základě výstupů projektu Rovná odměna, odhaluje, že slevy na dani z příjmů fyzických osob více zatěžují pracovní příjmy druhého vydělávajícího s dětmi, převážně ženy. Kvůli tomu rodina při ekonomickém rozhodování často matku stahuje na delší dobu z trhu práce.
Rovná odměna přináší nástroje a řešení
Projekt Rovná odměna se nevěnuje pouze teoretickému mapování problematiky GPG v Česku. Jeho velkým přínosem je vývoj praktických nástrojů a metodik, které pomáhají k nastavení férového výdělku nejen individuálním zaměstnaným, ale i firmám a institucím.
Pomocná ruka pro zaměstnané
Zaměstnanci a zaměstnankyně, kteří se potřebují zorientovat na trhu práce, mohou využít unikátní mzdovou a platovou kalkulačku na webu projektu. Konkrétní dotazy týkající se zejména nerovností v odměňování zodpovídají spolupracující právníci a právničky v online poradně. Činnost projektu také směřuje k osvětě a vzdělávání veřejnosti. Při příležitosti jarního českého Dne rovného odměňování se projekt opět připojí ke konferenci Equal Pay Day 2023. Konference, která si klade za cíl posilování stabilního a ekonomicky silnějšího postavení žen na trhu práce, letos ponese výstižný podtitul „Být vidět a slyšet“. „Ženy často neví, o co si mohou říct a že o výši svého výdělku nemusí mlčet,“ uvádí Simerská. „Jsem přesvědčená, že lepší povědomí o právech a možnostech pracovního trhu povede k větší transparentnosti v odměňování, která přispěje ke snížení nerovností,“ dodává.
Partnerem pro firmy a instituce
Mezi nejdůležitější aktivity projektu patří práce se zaměstnavateli. Expertky a experti projektu převedli do českých podmínek chytrý švýcarský HR nástroj Logib, který umožňuje zaměstnavatelům jak soukromého, tak i veřejného sektoru otestovat, jak si jejich společnost stojí v otázce odměňování žen a mužů. „S nejvyšším rozdílem v odměňování mužů a žen se setkáváme v největších organizacích s více než 5 000 zaměstnaných, a to až 22 %. Významnou roli hraje fakt, že ženy pracují v hůře placených pozicích a v hierarchii firem se méně často dostávají do vyšších pozic. V době, kdy firemní kultura hraje pro uchazeče o zaměstnání čím dál tím důležitější roli, je férovost v odměňování významnou konkurenční výhodou,“ vysvětluje Simerská. Firmy, které se rozhodnou pro transparentní prostředí v odměňování, budou mít navíc náskok vzhledem k připravované implementaci evropské směrnice na podporu transparentnosti v odměňování do českého prostředí. „Z našich analýz vyplývá, že netransparentnost a nepřehlednost v odměňování je jednou z hlavních příčin toho, že ženy reálně vydělávají méně,“ tvrdí odborná garantka pro nástroj Logib Dita Jahodová. Analýzou Logibem prošla již řada zaměstnavatelů, přičemž certifikát obdrželo 18 společností a institucí, mezi nimi například MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o., Mendelova univerzita v Brně, ČEZ, nebo IKEA, Česká republika, s.r.o. „Přihlásili se tím k trendu vyspělých evropských zemí, které věnují pozornost transparentnosti a férovosti odměňování nejen ve vztahu k genderové otázce, ale i v širším kontextu rovnosti lidských práv,“ uzavírá Jahodová.
